Krása záměrného ochuzování

…. konikleci, ty víš mnoho o tom, co se skrývá pod zemí,

 a tam je toho víc než nad zemí. (Jakub Deml, 2000)

 

Kdepak jsi? Už prostrkuješ stélkami mechu huňaté kožíšky svých poupat? Kdy a kde konečně rozžehneš auru ještě nízkých studených paprsků ve svých chvostech? Je načase sdílet radost jarního probouzení s křehkostí tvých květů.

 

Poupata koniklece

 

Je nás pořád dost, nedočkavců, často roztomile provinilých přistižením na stejných místech, ve stejném čase a při stejné slabosti. Ale neprořídly záplavy květů proti loňsku? Bylo letos v zimě více mrazivých dnů, trvaly snad déle, přišla extrémně tuhá zima později anebo je příčinou příliš dlouhé sucho loňského léta? Třeba se zrodili noví skalničkáři a svou zálibu zahájili domnělou „záchranou“ posledních exemplářů. Snad je jen třeba na kvetoucí nádheru ještě pár dní počkat.  A tak zkusme přeskočit z úvah letošního časného jara do parného léta. Do období, které i díky lidskému přičinění rozhoduje o početnosti těchto jarních krásek.

 

 

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)

Nemáš to, konikleci, nijak jednoduché, rok za rokem prožívat nezaviněné rozmary počasí bez možnosti úniku. Přesto jsi suchu a teplu výborně přizpůsobený. Mohutný dlouhý kořen dodává obrovským netrpělivým květům zásobní látky nahromaděné v uplynulém vegetačním období ještě v době před rozbalením vlastních listů. Tvé květy jsou tak propojeny více s uplynulým vegetačním obdobím než s tím současným. A v tom je skrytý háček. Jak to píše básník, že „…na jaře nikdy není zaručeno teplo, proto i v dubnu je radno mít po ruce beránčí kožíšek. Však se také krčíš k zemi, konikleci, a to je dobře, poněvadž i takto tě najde, kdo tě potřebuje –…„ (Jakub Deml, 2000).

 

 

Rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum)

 

Krčíš se k zemi, konikleci, stejně tak, jako mnozí ostatní – kostřava, jestřábník, rozrazil, mateřídouška, štírovník, rozchodník a další tví sousedé ze suchého, teplomilného, krátkostébelného trávníku. Jsou tu doma stejně tak jako ty v prostředích prudkých jižních svahů s výchozy skal. V prostředích tak extrémních, že se v nich keře a stromy natrvalo stěží uchytí a vývoj v nich nesměřuje k postupnému vzniku teplomilného lesa. Jsou to místa u nás velmi vzácná, označována jako prvotní, primární bezlesí.

 

 

Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)

 

Ty se ale, konikleci, vyskytuješ i v jiných místech, označovaných jako druhotné, sekundární bezlesí. Bezlesí vázané především na činnost člověka. V nich jsou vysoké byliny, keře a stromy udržovány kosením nebo pastvou na uzdě. I zde se krčíš k zemi. Nemáš lodyhu dost vytáhlou na to, abys prorostl třtinou a ovsíkem ke slunci, abys konkuroval šípkům, trnkám, lískám, hlohům, ptačímu zobu, mahalebkám, babykám a mnoha dalším. V nich bys postupně strádal, až bys zanikl. Ne, nejsou to tvoji rostlinní nepřátelé, vždyť bys jim předával štafetu nahromaděné organické hmoty, dostupnějších živin a vylepšené půdy. Do cílové rovinky by ale bez pravidelného kosení vbíhali nakonec jiní; duby, dříny a jejich rostlinní společníci – rostliny typické pro potenciální přirozenou vegetaci, pro teplomilnou dřínovou doubravu. Tak je to prostě na jižních stráních na Brněnsku po stovky, ba tisíce let zařízeno.

 

 

Koniklece (akvarel, sbírka Domova pro seniory, Koniklecová 442/1, Nový Lískovec)

 

Tím klíčkem, který ti, konikleci, v minulosti odemknul cestu k úspěšnému šíření do druhotných teplomilných krátkostébelných trávníků, byla pastva, případně kosení, tedy člověkem usměrňované aktivity. A tento pomyslný klíček někdo nedávno znovu zvedl. Řekněme, že to byla městská část Brno – Nový Lískovec a děti ze zájmových kroužků, kteří společně zařídili omezení výskytu šípkových keřů, obnovu kosení a tím i záměrné ochuzování půdy o organickou hmotu a klíčové živiny. Za krásou modrofialových zvonců lze tak dnes vidět třeba i převzetí odpovědnosti za výskyt vzácných a chráněných rostlin a živočichů, laskavé porozumění přírodním dějům … a to není málo.  

Iva a Jaroslav Záhorovi

 

 

 

Termíny

11.5.2015
Flexibles Begrünungsmanagement im Weinbau

Familie Pamperl, 2023 Nappersdorf, Kleinweikersdorf 35

14. - 16.5.2014
ELSA & SONDAR CZ-AT Conference

Multifunction centre Lednice Château

25.6.2014
SONDAR CZ-AT Excursion

Researuch Institute for Fodder Crops, Troubsko 


 



Kontaktní osoba:

Bernhard Kuderer, MSc.
Boden- und Bioenergie Netzwerk NÖ | EU
kuderer@biene-netzwerk.at

0043 676 751 33 73

 

Kontaktní osoba:

starosta Antonín Okénka
Obec Nová Lhota
starosta.novalhota@seznam.cz

0042 0724 168 208